DEAFEMBER - měsíc osob se sluchovým postižením

Během celého září probíhá vůbec poprvé akce "Deafember" - o co vlastně jde?

Jde o první ročník osvětové kampaně, která si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s "neviditelným" handicapem - životem sluchově handicapovaných, jejich problémy s uplatněním ve společnosti a se zásadami komunikace s neslyšícími.

 3_1

Na první pohled se může zdát, že komunikace s neslyšícími nebo jinak sluchově handicapovanými není nijak zvlášť obtížná. Často slýcháme, že s neslyšícím se zkrátka domluvíme "rukama nohama". Tímto způsob se však slyšící se sluchově handicapovaným jen těžko správně domluví a navíc jej dostanou do trapné a nepříjemné situace, kdy jim neslyšící nerozumí.

Mezi lidmi je hojně rozšířena celá řada "mýtů" o sluchovém handicapu a komunikaci s neslyšícími. Níže uvádíme na pravou míru některé z nich:

  • Ne všichni neslyšící umí odezírat - zejména starší osoby (45+ let) se sluchovým postižením používají výhradně český znakový jazyk. Ke komunikaci s ostatními lidmi je tedy potřeba tlumočníka.
  • Když budete křičet, neslyšící vás lépe neuslyší - spíše než o "mýtus" jde o podvědomou reakci při komunikaci s neslyšícím. Pokuste se ji ovládnout a nedávat tak neslyšícímu ještě více najevo jeho handicap.
  • Neslyšící nejsou hluchoněmí - mimo to, že se namísto výrazu "hluchý" používá výrazu "neslyšící" (v případě úplné ztráty sluchu), nepřichází neslyšící o svůj hlas. Ti neslyšící, kteří umí odezírat, umí obvykle také mluvit. Avšak ti, kteří používají ke komunikaci český znakový jazyk, obvykle mluvit neumí, přestože jim v tom nebrání žádná fyziologická překážka.
  • Znakový jazyk není mezinárodní - obvykle je společný na národní úrovni, i když i v rámci jednotlivých států existují ve znakových jazycích veliké rozdíly. To lze přirovnat například k nářečím v běžných národních jazycích. V případě znakového jazyka jsou však rozdíly ještě větší.
  • Český znakový jazyk není znakovaná čeština - český znakový jazyk není jazyk, který by doslovně převáděl češtinu do jednotlivých znaků - to dělá znakovaná čeština. V běžné komunikaci se však mezi neslyšícími používá český znakový jazyk, který je samostatným jazykovým systémem, s vlastními pravidly, nezávislými na běžném českém jazyce.

Celou řadu dalších zajímavostí ze života lidí se sluchovým postižením, zásad komunikace s nimi a mnoho dalšího najdete ZDE.

4_1

Symbolem celé akce "Deafember" je motýlek, a to v jakékoliv podobě. Motýlek je laskavějším symbolem sluchově handicapovaných, než obyčejné přeškrtnuté ucho a podobné. Vzhledem k tomu se Kolem Krku do projektu s nadšením zapojilo. Nejen, že s hrdostí nosíme motýlky vlastní, ale také ty vyrobené Tichou jehlou (jeden z projektů organizace Tichý svět, zaměřující se pracovní uplatnění sluchově postižených). Kolem Krku také věnovalo motýlky moderátorům Tichých zpráv.

Organizátorem Deafemberu je Tichý svět o.p.s. - organizace dlouhodobě podporující sluchově handicapované v České republice, se kterou Kolem Krku úzce spolupracuje. Kolem Krku se také zavázalo každoročně věnovat 5 % ze svého zisku právě ve prospěch organizace Tichý svět.

2_2

 

5_1

Zdroj obrázků: facebooková událost Deafember (https://www.facebook.com/deafember)

Vytvořil Shoptet | Šablona Opal | Design Shoptetak.cz